Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kompostování jako způsob zpracování potravinových odpadů
Tóthová, Katarína
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku odpadů a odpadového hospodářství, s důrazem na biologicky rozložitelný odpad, konkrétně na potravinový odpad. V práci jsou rozebrány legislativní předpisy v České republice a v Evropské unii. Jako možné řešení vzniklého odpadu je mimo jiné zvažováno kompostování. Praktická část práce hodnotí finální produkt kompostérů, do kterých byly přidány suroviny s aditivami na snížení zápachu. Tato aditiva byla přidávána do nádob na sběr odpadu. Mezi přidané přísady patří kyselina citronová, čajovníkový olej a vápno. Kromě toho byl hodnocen také kompost bez přísad jako kontrolní vzorek. Kompostování probíhalo po dobu 12 týdnů. Hodnotilo se pH a elektrická vodivost po celou dobu kompostování a poté pomocí testů fytotoxicity byl hodnocen konečný produkt, tj. zralý kompost. Výsledky ukázaly, že kompost splňoval požadované hodnoty pH a elektrické vodivosti, ale byla zjištěna vysoká toxicita. Dokonce i při koncentraci 10 % kompostu byla prokázána inhibice růstu kořenů rostlin, což dělá kompost neaplikovatelným do půdy. Navíc bylo zjištěno, že i kompost bez příměsí je toxický, přičemž příčinou toxicity je zřejmě použitý odpad, nikoliv přidaná aditiva. Vzhledem k těmto výsledkům je třeba ještě další zkoumání aditiv. Tato práce přispívá k lepšímu pochopení kompostování jako způsobu zpracování potravinového odpadu a poukazuje na důležitost systematické sledování kvality konečného produktu kompostování.
Kompostování bioplastů
Kořínková, Aneta
Závěrečná práce „Kompostování bioplastů“ se zabývá zkoumáním chování různých bioplastových materiálů umístěných do kompostové zakládky v laboratorních podmínkách a následným posouzením fytotoxických vlivů jednotlivých kompostů. Kompostování bylo prováděno na základě modifikované normy ČSN EN 14045 a poznatků z normy ČSN EN 14046. Stanovení chronických fytotoxických vlivů se řídilo upravenou normou ČSN EN 13432 a akutní fytotoxicita byla hodnocena pomocí testu Phytotoxkit. Po ukončení kompostovacího procesu byl pozorován rozklad u vzorku na bázi rostlinného škrobu s certifikací, další dva vzorky bez certifikace, ale označeny jako 100% rozložitelné, nevykazovaly žádné známky rozkladu. Byly zaznamenány různé hodnoty inhibice růstu indikátorového organismu, u testu chronické toxicity v rozmezí 3,4 – 20,9 % a u testu Phytotoxkit dva ze vzorků vykazovaly stimulační účinek. Různé bio-plastové materiály dosahovaly rozdílných výsledků a představují jinou míru případné zátěže pro životní prostředí.
Toxicita výsypkových materiálů a faktory, které ji ovlivňují
Haurová, Jaroslava ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
V bakalářské práci je obsažen přehled a souhrn o vzniku možných příčin fytotoxicity na výsypkách po těžbě nerostných surovin, zmiňuje dopad na rostlinnou biotu, dopad na okolní ekosystémy a zkoumá možnosti jejich omezení nebo zmírnění účinků. Hlavním příčinou fytotoxicity je nízké pH, které vzniká přirozeným zvětráváním původních materiálů a má za následek většinu pochodů a kontaminací půdy. Možnost, jakým způsobem lze zmírnit fytotoxicitu na výsypkách, je zvolení vhodné rekultivace.
Toxicita a hyperakumulace arsenu v rostlinách a potenciál využití v remediacích
Gímeš, Lukáš ; Mašková, Petra (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Arzén sa radí medzi ťažké polokovy. V životnom prostredí sa nachádza v malom množstve prirodzene. Ľudskou činnosťou sa množstvo arzénu v pôde neustále zvyšuje. Zvyšujúca sa kontaminácia pôdy arzénom spôsobuje závažné zdravotné problémy zvieratám aj ľudom. Nemalé problémy spôsobuje svojou toxicitou aj rastlinám. Arzén negatívne ovplyvňuje celú radu procesov v rastlinnom tele ako napríklad oxidatívny stres, metabolizmus dôležitých makromolekúl. Medzi najviac zasiahnuté fyziologické procesy patrí fotosyntéza. Úzko spojené s fotosyntézou sú rastové vlastnosti rastlín. Pre negatívne vplyvy na mnohé biochemické, fyziologické a morfologické procesy v rastlinnom tele musíme pochopiť príjem, translokáciu a detoxikáciu arzénu v rastlinnom tele. Hyperakumulátory arzénu sú rastliny, ktoré v sebe dokážu akumulovať rádovo vyššie koncentrácie As a lepšie zvládajú fytotoxicitu tohto kontaminantu ako nehyperakumulujúce rastliny. Hyperakumulácia ťažkých kovov je spojená so zmenou fyziologických vlastností rastlín. Spoločnou vlastnosťou hyperakumulátorov je, že viac akumulujú kovy v nadzemných častiach ako v koreňoch. Tieto poznatky nám pomôžu aj pri odstraňovaní tohto kontaminantu z pôd pomocou fytoremediačných techník, ktoré využívajú práve hyperakumulujúce rastliny. Fytoremediačné techniky majú veľa výhod ako...
Supresivní vliv křídlatky a dalších vybraných rostlinných druhů na klíčivost a nekrósu listů
Šerá, Božena ; Plachká, E. ; Vrchotová, Naděžda
Vybrané rostlinné druhy křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis), kmín kořenný (Carum carvi), jerlín japonský (Sophora japonica) a netýkavka žlaznatá (Impatiens glandulifera) byly použity pro testování toxických účinků na modelových druzích hořčici bílé (Leucosinapis alba) a řepce olejce (Brassica napus). Byly použity dva typy testů. Zaprvé byl testován růst semen modelových druhů v půdě smíchané s nadzemními částmi vybraných druhů rostlin. Zadruhé byly listy modelových rostlin ošetřeny extrakty z vybraných druhů rostlin a infikovány izolátem Leptosphaeria maculans. Reakce na působení vybraných druhů rostlin v půdním substrátu byla u hořčice bílé a řepky olejky srovnatelná. Vyšší fytotoxicita byla zaznamenána u listí křídlatky sachalinské a plodů kmínu kořenného. Relativně nízká byla při použití substrátu s kůrou jerlínu japonského.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.